Last Updated on 6. 9. 2022 by Administrátor
Tip na rodinný výlet
Řídká blana u Zahájí na Českobudějovicku – významná lokalita vodní a mokřadní flóry a vegetace
Co jsou to řídká blana?
Jedná se lesní komplex ležící na Českobudějovicku západně od Hluboké nad Vltavou na katastrech obcí Zahájí, Munice a Zliv (cca 2km od Zlivi) (obr. 1). V plochém pánevním terénu lesního komplexu je mezi stromy ukryto více než 1000 tůní. Tyto tůně jsou velmi rozmanité velikosti, od nepatrných prohlubní až po tůně s vodní plochou ca 14 arů.
Tento článek prakticky vznikl z mé zvědavosti. Jelikož jsem od dětství často navštěvoval blanský les a byl jsem rodiči zastrašován nebezpečností tůní, zajímalo mě, jak se tam ony zatopené prohlubně vlastně objevily. Při náhodném brouzdání vodami internetu jsem narazil na zajímavé publikace o průzkumu blan z pohledu flory a vegetace. Jelikož mě toto téma vědeckého bádání zaujalo, pokusil jsem se pár zajímavostí z publikací (viz zdroje) přenést do tohoto článku.
Protože byla většina tůní v minulosti opatřena číslem a posléze zaměřena GPS pozicí, nebyl problém pomocí GPS souřadnic vytvořit mapu s detailním popisem tůní, která mě i vám může sloužit jako ověření výskytu cenné vodní a mokřadní biotopy popsané vědeckými pracovníky v roce 2008 a 2009. Nebo prostě může sloužit jako dobrý důvod jít o letních prázdninách na nenáročnou vycházku a projít si kouzelné okolí Zlivi 🙂
Zde přikládám odkaz na Google mapu, kde jsou vyznačeny tůně, které byli zdrojem bádání v roce 2008 a 2009. Kliknutím na ikonku tůně se vyvolá popis lokality
<OTEVŘÍT MAPU >
Většina dnešních tůní v lese Řídká blana vznikla postupným zavalováním a zaplavením ústí opuštěných šachtic (těžba jílovce, železných rud a okrů), některé rozsáhlejší tůně snad mohou představovat i zaniklé otevřené lokální těžebny. Hloubku vody v některých tůních není možné jednoduchou metodou zjistit, zejména pokud jde o zavalená ústí šachtic. Při měření bylo dosaženo maximální hloubky až 160 cm; na dně některých tůni však byl zjištěn nezpevněný materiál, který nedovolil přesnou hodnotu hloubky stanovit.
Botanickým průzkumem tůní, který se prováděl ve dvou vegetačních sezónách v letech 2008 (Vydrová & Grulich) a 2009 (Vydrová & Grulich:; Ekrt, Ekrtová) byl zaznamenán výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin a jejich společenstev.
Jedná se o cenné vodní a mokřadní biotopy vzniklé po těžbě jílů, kde se zjistily velmi vzácný druhy české flóry!
Trocha teorie:
Na jaře roku 2008 byla Alena Vydrová požádána o stanovisko k rekultivaci zatopených prohlubní v lesních porostech a při terénním šetření dne 9. 6. 2008 byly v několika lesních tůních identifikovány sterilní bublinatky z okruhu Utricularia minor agg. Pozdější determinace na základě nálezu kvetoucích rostlin potvrdilo předpoklad, že jde skutečně o druh U. bremii. Následoval pilotní průzkum, který vedl ke zjištění dalších významných druhů vodních makrofyt, v roce 2009 na to navázal průzkum systematický.
Byla zjištěna přítomnost kriticky ohrožené Bublinatky vícekvěté (bublinatka Bremova) lat. UTRICULARIA BREMII Heer
Jedná se o velmi vzácný druh české flóry, zařazený v červeném seznamu cévnatých rostlin, kde se nachází druhy kriticky ohrožené.
Historie nálezů bublinatky vícekvěté v ČR je učiněná detektivka. Druh byl poprvé rozpoznán po druhé světové válce, když byla v roce 1948 objevena lokalita v rybníce Řežabinec u Ražic na Písecku. Zde však v 70. letech vyhynul. Mezitím však zjistil německý monograf Casper v herbářovém materiálu, že tyto rostliny sbíral již botanik F. Maloch na Plzeňsku na počátku 20. století. Určitou dobu byl druh považován v ČR za nezvěstný, až v roce 1999 byla nalezena nová lokalita u Zlivi na Českobudějovicku; pomineme-li ovšem údaj v Květeně ČR z Třeboňské pánve, který, jak se později ukázalo, vznikl záměnou s druhem Utricularia minor.
Popis:
Nezakořeněná vodní rostlina, obvykle roste ponořená pod hladinou, často v mělkých vodách, ale je schopná porůstat i vody s hloubkou přes 1 m. U nás se pravděpodobně rozmnožuje pouze fragmentací vegetativních částí a turiony, jimiž přečkává zimu. Zelené prýty mají dvouřadě uspořádané listy, které bývají v obrysu téměř okrouhlé, jsou 4–5krát vidličnatě členěné; koncových úkrojků bývá 10–30(–50), jsou hladké, pouze na vrcholu s jedinou štětinou (zřídka se 2); listy nesou 1–10 lapacích měchýřků; někdy se vyvíjejí samostatné nezelené prýty, nesoucí pouze tyto měchýřky. Měchýřky jsou 0,5–2,5 mm dlouhé, trávicí žlázky uvnitř měchýřků jsou čtyřramenné, s 2 rameny delšími a 2 kratšími. Květenství tvoří hrozen vyčnívající nad vodní hladinu, 5–20 cm dlouhý, nesoucí 2–14 květů. Kalich je dvoupyský, koruna je citrónově žlutá, horní pysk je podlouhle vejčitý, stejně dlouhý nebo delší než patro dolního pysku; dolní pysk je téměř okrouhlý, má 8–9 mm v průměru, patro je ploché až mírně vyklenuté; ostruha je 1–2 mm dlouhá, kuželovitá. Tobolky se vyvíjejí pouze výjimečně. Turiony jsou kulovité, lysé, mají obvykle 1–4 mm v průměru.
Další zajímavá Květena
Z významnějších druhů byl již v roce 2001 zjištěn leknín (Nymphaea candida), zevar nejmenší (Sparganium natans) a rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius). Dnes však již nejde přesně identifikovat, v kterých tůních byly tyto údaje pořízeny.
Již v roce 2000 se však v tomto prostoru pohyboval i M. Ducháček a sbíral zde rdest Potamogeton obtusifolius
V Blanském rybníku, který bezprostředně přiléhá ke zkoumanému území, můžete objevit např. kotvici (Trapa natans), kterou mám já osobně spojenou s návštěvou ZOO Hluboká nad Vltavou, kde jsme je často sbírali v Munickém rybníce 😊
Komentáře k vybraným druhům:
Za jménem druhu je v závorce uvedena kategorie ochrany podle vyhlášky 395/92 Sb.
- §1 – kriticky ohrožený
- §2 – silně ohrožený)
Za lomítkem stupeň ohrožení podle červeného seznamu (Procházka 2001)
- C1 – kriticky ohrožený
- C2 – silně ohrožený
- C3 – ohrožený
- C4 – vyžadující pozornost.
Carex pseudocyperus (-/C4)
Tůň číslo: 252, 274, 302, 557
v lese Řídká blana roste v nepočetných populacích na nezpevněných březích polozastíněných tůněk. Jde o typický druh pobřeží rybníků a bažinných olšin a v jihočeských pánvích (včetně pánve Budějovické) se dosud vyskytuje roztroušeně.
Cicuta virosa (-/C2)
tůň: 254 (2009)
byl nalezen na ploše několika metrů čtverečních v místě zazemněné části tůně č. 254. Na obtížně přístupném nezpevněném plovoucím ostrůvku (plauru) v tůni bylo identifikováno 25–30 jedinců. Rozpuk byl v minulosti v jižních Čechách poměrně hojný. Je vázán na ohrožené typy stanovišť, a proto je v jihočeském červeném seznamu hodnocen jako silně ohrožený (Chán 1999). V Budějovické pánvi je v současné době vzácný, vyskytuje se např. v PR Záhorský rybník (Albrecht et al. 2003); rozhodně zde dnes neplatí charakteristika uvedená v Květeně ČR, kde je označen jako „dosti hojný“ (Křísa 1997).
Nymphaea candida (§2/C1)
tůně: 373, 553, 764
První záznam o leknínu bělostném (Nymphaea candida) v lese Řídká blana pochází z roku 2001, kdy jej zde na exkurzi floristického kursu České botanické společnosti našel Z. Kaplan (cf. Lepší et al. 2005); není však jasné, ve které tůni byl tento nález učiněn. V letech 2008–2009 byl potvrzen jeho výskyt celkem ve třech tůních. V tůni č. 764 je populace leknínů poměrně početná a bohatě kvetoucí, v tůni č. 553 bylo zjištěno jen několik málo kvetoucích trsů, v tůni č. 373 je jediná rostlina, která v r. 2009 nekvetla. Druh N. candida se dříve vyskytoval roztroušeně v celé oblasti jižních Čech (cf. Chán 1999), do současnosti jeho lokalit stále ubývá. Vedle tůní v lese Řídká blana se leknín v současné době v Budějovické pánvi vyskytuje ještě v Záhorském rybníku u osady Pražák na Vodňansku (Vydrová & Grulich 2008 BRNU); Albrecht (2003) jej však z této lokality neuvádí.
Potamogeton acutifolius (-/C2)
tůně: 274, 557, 667
Rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius) byl v roce 2008 prokázán ve 3 tůních, v roce 2009 pouze v jediné, kde však byla velmi početná populace. Je to druh vázaný na průhledné, spíše mezotrofní vody, je velmi citlivý k zákalu, který vede ke snížení průhlednosti vody. V jihočeských pánvích byla zaznamenána největší koncentrace historických lokalit na území ČR (Kaplan 2001), v Budějovické pánvi se recentně vyskytuje na několika dalších lokalitách, např. u Dívčic (Vydrová & Grulich 2008 BRNU).
Potamogeton obtusifolius (-/C3)
tůně: 191, 206, 274, 302, 315, 553, 557
Rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius) byl poprvé v studovaném prostoru sbírán v roce 2000 M. Ducháčkem a znovu zjištěn v průběhu floristického kursu v roce 2001 (Kaplan 2002, Lepší et al. 2005). Recentním výzkumem byl zaznamenán celkem v 7 tůních (v roce 2008 v 5 tůních, v roce 2009 ve 3 tůních). Jeho stanovištěm jsou oligotrofní až mezotrofní průhledné vody, ustupuje při eutrofizaci. Revize výskytu tohoto druhu ukázala, že v jižních a východních Čechách leží historické těžiště rozšíření v rámci ČR (Kaplan 2002). V jižních Čechách recentně z autopsie známe větší počet lokalit na Třeboňsku, v jižní části Českomoravské vrchoviny i v Šumavsko-novohradském podhůří.
Sparganium natans (§2/C2)
tůně: 8, 14 , 146, 252, 261, 267, 274, 276, 287, 302, 314, 325, 329, 393, 412, 557, 656, 823, 826, 828, 829, 1005, 1006
Zajímavý a významný je početný výskyt zevaru nejmenšího (Sparganium natans). V lese Řídká blana byl prokázán v 23 tůních, kolonie tohoto druhu v některých tůních jsou velice početné a bohatě plodné. Zevar nejmenší je v současnosti velmi vzácný a v jižní části Čech je považován za kriticky ohrožený (Chán 1999). Jeho recentní výskyt v jižních Čechách byl v té době potvrzen pouze z Českomoravské vrchoviny, Třeboňské pánve a Hornovltavské kotliny (Chán l. c.). Výskyt zevaru nejmenšího v tůních v lesním komplexu Řídká blana byl poprvé zjištěn Z. Kaplanem v roce 2001 na exkurzi floristického kursu (cf. Lepší et al. 2005); z textu však není možné identifikovat přesnou lokalizaci nálezu. Tůně v lese Řídká blana představují jediný současný výskyt v Budějovické pánvi.
Utricularia australis (-/C4)
Zaznamenána celkem ve 108 tůních
Bublinatka jižní patří i v současnosti k běžnějším druhům vodních makrofyt v ČR, zejména proto, že je schopna růst na lokalitách s různorodými vlastnostmi vodního prostředí, ať už se to týká pH, vodivosti i živin (Adamec 2008). Ve zkoumaném území byla zaznamenána celkem ve 108 tůních, patří zde spolu s okřehkem (Lemna minor) k nejběžnějším druhům makrofyt; ve více tůních byla zaznamenána i kvetoucí. V Budějovické pánvi, jakož i v jiných oblastech jižních Čech je hojná a nepatří k ohroženým druhům
Už jste si četli další zajímavosti o Zlivi?
číst zde
Tento článek vznikl s převzatých zdrojů (textu fotek a videí). Veškeré zdroje jsou uvedeny zde:
Autoři fotek:
Alena Vydrová
L. Ekrt
Buglata
botany.cz
Převzatý text:
https://botanika.prf.jcu.cz/systematics/publikace/2009_Vydrova&al._Blana.pdf
https://botanika.prf.jcu.cz/systematics/publikace/2009_Ridka_blana_final.pdf
Odkazy zdroje:
Informace uvedené v článku jsem čerpal z citování částí obsahů ve vydaných publikací Přírodovědecké fakulty – katedra botaniky(jihočeská univerzita České Budějovice https://botanika.prf.jcu.cz/ ) a z níže uvedených zdrojů
Zdroje:
Publikace:
Řídká blana u Zahájí na Českobudějovicku – významná lokalita vodní a mokřadní flóry a vegetace
Alena V y d r o v á, Vít G r u l i c h, Libor E k r t a Ester E k r t o v á
https://botanika.prf.jcu.cz/systematics/publikace/2009_Vydrova&al._Blana.pdf
Botanický průzkum tůní na lokalitě Řídká blana u Zlivi
Libor Ekrt1 , Ester Ekrtová1 , Alena Vydrová2 & Vít Grulich3 2009
https://botanika.prf.jcu.cz/systematics/publikace/2009_Ridka_blana_final.pdf
Vít Grulich – https://botany.cz/cs/utricularia-bremii/
Buglata https://mapy.cz/zakladni?x=14.3892628&y=49.0799792&z=16&source=author&id=01-8653456913871520295&sourcep=foto&idp=1991591
